NOVÁ RUBRIKA: "VIDEO KOUTEK" !

Říjen 2010

HERRERASAURUS

31. října 2010 v 12:56 | PORTAL |  DINOSAUŘI

HERRERASAURUS


SKUPINA:Theropoda
ČELEĎ:Herrerasaridae
DOBA:před 228mil.lety
FOSILNÍ NÁLEZY:Jižní amerika(Argentina)
POPIS:Osvaldo A. Reig,1963
PROSTŘEDÍ:Lesy
DÉLKA:3,1m
HMOTNOST:210KG
POTRAVA:Maso 

Herrerasaurus byl pojmenován po Victorinu Herrerovi, chovateli koz, který v roce 1863 našel jeho kostru s souvrství  Ischigualasto v severozápadní Argentině.Herrerasaurus je jedním z nejstarších známých dinosaurů.Popsán byl až v roce 1998,kdy Američan Paul Sereno a Argentinec Fernando Novas spolu se svými týmy našli úplnější kostru.Serenův a Novasův popis ukázal, že Herrerasaurus byl velmi primitivní teropod.Jako u ostních teropodů byly kosti duté a tenkosťěnné,zuby pilovité a kloubní spojení mezi horní a spodní čelistí dovolovalo během žraní tlamu široce otevřít.Herrerasaurus měl na přední končetině dlouhý srpovitý dráp.Byl schopen postavit palec proti ostatním prstům a vytvořit tak účinnou zbraň pro útok a lapení kořisti.Tento typ končetiny se stal základem pro pozdější teropody.Avšak na rozdíl od ostatních teropodů měl Herrerasaurus na přední končetině pět prstů.O něco vyvinutější teropodi ztratili pátý prst zcela a u pozdních teropodů se redukoval čtvrtý prst,což způsobilo že u dnešních ptáků nacházíme pouze tříprstou končetinu.

Lebka Herrerasaura

Kostra Herrerasaura


Nákres lebky Herrerasaura

Herrerasaurus na lovu

PREDÁTOR X

31. října 2010 v 8:27 | PORTAL |  DINOSAUŘI

Predátor X

Ilustrace pliosaura útočícího na plesiosaura - Foto:  Atlantic Productions
Ilustrace pliosaura útočícího na plesiosaura - Foto:  Atlantic Productions

V druhohorách patřili k dominantním mořským dravcům pliosauři - rybožraví ještěři s čelistmi podobnými krokodýlím a čtveřicí ploutví. Zatím největším z nich byl dravec, který obýval arktické moře před 147 miliony let. Jeho fosílii objevili paleontologové z Přírodovědného muzea v Oslu na Špicberkách. Pliosaurus zatím nemá vědecké jméno, ale od svých objevitelů si vysloužil přezdívku Predátor X. 
Jeho hlava je dvakrát delší než hlava tyranosaura a paleontologové se domnívají, že pliosaurus mohl skousnout čelisti až čtyřikrát silněji - tedy silou až 15 tun. Masivní špičaté zuby přitom dosahovaly délky 30 centimetrů. Celkovou délku pliosaura vědci stanovili na základě výběžků na bázi lebky, které spojují lebku s páteří. Měřily 15 centimetrů, což je více než u jakéhokoli známého druhu pliosaura. Pro srovnání, stejné výběžky na lebce tyranosaura jsou dlouhé jen 8 centimetrů. Paleontologové proto celkovou délku "Predátora X" odhadují na 15 metrů a jeho hmotnost na 45 tun. 
Hydrodynamiku pohybu pliosaura vědci modelovali ve větrném tunelu. Ke svému překvapení vypočítali, že mohl vyvinout dostatečnou sílu k pohybu ve vodě jen za pomoci předního páru ploutví. Otázkou pak je, proč měl ještě další pár. Paleontologové se domnívají, že zadní ploutve pliosaurus zapojil do akce teprve ve chvíli, kdy se blížil ke kořisti a potřeboval dosáhnout velkého zrychlení. 


KŘÍDA

30. října 2010 v 18:42 | PORTAL |  GEOLOGICKÁ OBDOBÍ

KŘÍDA

PŘED 144 - 65 MILIONY LETY

Podnebí v křídovém období bylo podobné jako v Juře - teplé a vlhké.Hladina moří byla velmi vysoko, takže velké rozlohy byla zaplavené a většina souší izolovaná.Velký rozvoj krytosemených rostlin vedl k zásadním změnám na souších a zcela proměnil podmínky existence živočichů na Zemi.Objevili se nové skupiny hmyzu.Dinosauři stále vzkvétaly, ale populace určitých skupin, například sauropodů a stegosaurů, výrazně ustupovaly, protože jejich zdroje potravy uchvátili noivé druhy dinosaurů včetně pokročilých ornitopodů a ceratopsidů.Těm se skvěle dařilo až do hromadného vymýrání na konci tohoto období.

KVETOUCÍ ROSTLINY

Pozdně křídové pralesy se skládaly, již z kvetoucích dřevin, jako byly břízy a magnolie.
Betulites (dole) je vymřelý druh břízy.

ŽIVOT V KŘÍDĚ

Dinosauři byli dosud dominantními živočichy na planetě.Během tohoto období vzrůstala jejich rozmanitost, objevovaly se nové skupiny, jako hadrosauři, ceratopsidi a obrovští predátoři.Dále se vyvíjeli ptáci a objevili se i hadi.Savci byly stále dosud malí, ale bohatě se proměňovali a rozrůstali.

VÝVOJ SAVCŮ

Savci zůstávali pouze menší složkou zvířeny obratlovců.Podobně jako primitivní vačnatec Alphadon
dosahovali velikosti rejska, nejvýše králíka.

CERATOPSIDI

V době křídy se objevili dinosauři s mohutnými límci, například Chasmosaurus.Měli výrazné rohy nad očima a na nose a kostěné límce jim chránili krk a ramena.

SVĚTADÍLY

Během křídové periody způsobil kontinentální drift rozpad superkontinentů Laurasie a Gondwany.Tento proces doprovázely změny úrovně oceánu v rozmezí 200 metrů.Mezi budoucí Jižní Amerikou a Afrikou se začal otvírat Atlantský oceán.Antarktida se začala posouvat na svou dnešní pozici.Indie se oproti tomu začal posouvat směrem na sever.Postupně se vytvářel pevninský most mezi Eurasií a Severní Amerikou.

MAPA STŘEDNÍ KŘÍDY.

JURA

30. října 2010 v 10:18 | PORTAL |  GEOLOGICKÁ OBDOBÍ

JURA

PŘED 208 - 144 MILIONY LETY

na počátku jurské periody bylo na světě ještě horké a suché podnebí.Velké pohyby kontinentů však způsobily změny, během této doby přibývalo dešťů, plochy pouští se zmenšovaly a podnebí bylo mnohem vlhčí.Jurské prostředí se postupně stávalo mnohem bohatším na zeleň.Ovšem jezerní usazeniny dokazují že se během milionů střídaly období sucha a vlhka.Většinu jurských rostlin tvořilo primitivní typy nahosemenných.Rostly tam ovšem i kapradě, přesličky a a plavuně a obrovské lesy těchto rostlin po celém světě.Pohyby kontinentů vedly k vytvoření mělkých a teplých moří plné korálových útesů a nových typů mořských živočichů, včetně velkých mořských plazů.Ve velkém počtu se také vyskytovali také různé druhy pterosaurů a na konci tohoto období se objevili první ptáci.

ŽIVOT V JUŘE

Většinu prostředí veš spodní dinosauři prosauropodi, ale časem se stále více prosazovali obrovští sauropodi, například Apatosaurus.Objevili se také první obrnění dinosauři - stegosauři.Ochrané krunýře mohgly být evoluční reakcí na výskyt masožravých dinosaurů,jejichž velikost stále vzrůstala.Vyvinuli se také první savci a pravděpodobně přežívali jen díky malým rozměrům a převážně nočnímu způsobu života.

MOŘŠTÍ DRAVCI
Teplá jurská moře oživili obrovští pliosauři, jako Liopleurodon  , kteří lovili kořist včetně mořských plazů.Rychle proplouvali vodou velmi účinným máváním dlouhých ploutví.

POZDNÍ PTEROSAUŘI
V pozdní Juře se rozšířili nové formy pterosaurů, například Anurognathus.Jejich hlavním rysem byl velmi krátkýocas, který jim umožňoval mnohem obratnější pohyb ve vzduchu

KONTINENTY

Na počátku Jury existoval pouze jediný superkontinent, Gondwana, ležící na jih od rovníku.V pozdějších obdobích se od ní odštěpovali světadíly, které se později staly dnešní Austrálií, Antarktidou, Indií, Afrikou a Jižní Amerikou.Severní ameriku a Evropu zahrnovala Laurasie která se začala formovat na severní polokouli.

MAPA RANÉ A POZDNÍ JURY 



TRIAS

30. října 2010 v 9:49 | PORTAL |  GEOLOGICKÁ OBDOBÍ

TRIAS

Po hromadném vymírání koncem Permu se oceán i souše zprvu jevily jako zcela prázdné a a bez života.Avšak již po deseti milionech let se ekosystémy Země znovu obnovily .Během Triasu se přežívající skupiny plazů rychle šířili a objevili se první praví dinosauři.Na velkých plochách kontinentů v rovníkové části a vnitřních oblastech se střídali doby velkých monzunových dešťů a sucha.Podnebí bylo obecně teplé a na pólech nebyly žádné ledové čepičky.Tyto podmínky vyhovovaly určitým typům rostlin,jako semenným kapradinám nebo jehličnanům které se dokázaly přispůsobit suchým podmínkám,a přesličkám na vlhčích místech.Ke  konci triasu se podnebí stávalo ještě sušší.


ŽIVOT V TRIASU

Většina sinapsidů,keteří dominovali souším v permu,se triasu nedožila.Přežívající skupiny se dále členily ,ale většinu jejich životní prostředí obsadili noví plazi,archosauři a rynchosauři (krátce existující skupina dianapsidních plazů).Vyvinuly se  i některé linie vodních plazů - notosauři,plakodonti a ichtiosauři.Koncem triasu je patrný výrazný nástup dinosaurů,krokodýlů,ptakoještěrů,želv suchozemských i vodních a primitivních savců.

CYNODONTI
Tito savsovití ještěři,předkové savců tvořili přežívající skupinu v triasu.Cynognathus  byl velký triasový masožravý cynodont.

PRVNÍ DINOSAUŘI
Nejčastější dinosauři se vyvinuli před 230 miliony let.Herrerasaurus a Eoraptor jsou nacházeni v Argentině a považováni za nejstarší dinosaury.Oba byli hbití běžci,kteří se pohybovali po zadních nohou,byli tedi bipední. 

LÉTAJÍCÍ PLAZI
Nejstaršími známímy létajícími plazy byli pterosauři,nacházení v pozdně triasových uloženinách.Byli skvělými letci s dlouhými křídly,které tvořila kůže napjatá mezi prodlouženým čtvrtým a pátým prstem přední nohy a nohou zadní.Pateinosaurus by příbuzný ramforynchoidů, primitivních forem ptakoještěrů s krátkým krkem a dlohým ocasem,vystuženým páteří.

SVĚTADÍLY V TRIASU

Superkontinent Pangea dosáhl nejvyššího stupně splynutí uprostřed triasu,asi před 230 miliony let.Část dnešní Asie vytvořila ostrov,ale většina zemské souše byla spojená.Pangea přetínala rovník od pólu k pólu.Rozdíly v teplotách mezi rovníkem a póly však byly mnohem menší něž dnes a ledové čepičky neexistovali.

Mapa raného triasu.

Krajina v Triasu s pravděpodobně s cynodonty.

PERM

29. října 2010 v 20:51 | PORTAL |  GEOLOGICKÁ OBDOBÍ

PERM

Byl obdobím dramatických pobnebních změn.Na počátku permu byla Gondwana ještě pod vlivem doby ledové.Postupně se oteplovala a během dalších pár milionů let se posouvala k severu.Velké části Laurasie byly velmi horké a suché a docházelo k všeobecnému šíření pouští.To mělo pochopitelně zničující vliv na populaci obojživelníků.Udrželi se jen na několika vlhkých místech a mnohé druhy vymřeli.To poskytlo plazům příležitost aby se rychle rozšířili a rozvíjeli různými směry.Pohyby kontinentů a další zvraty vedly k největšímu hromadnému vymírání - více než polovina tehdejších zvířecích druhů vymizela.

ŽIVOT V PERMU

Plazi se rychle šířili.Dominantními obyvateli souše byli v této době synapsidi.(savcovití ještěři).Uprostřed permu se oddělili terapsidi.Na konci období se pak vyvinula skupina terapsidů,zvaná cynodonti(v překladu "psí zuby")

PAREIASAUŘI

Byli to velcí primitivní býložraví plazy.Elginia byla jedním z nejmenších pareiasaurů a posledním představitelem skupiny.

STAROBYLÝ ANAPSID

Procolophodon byl malý,primitivní člen anapsidních plazů.Patrně se živil hmyzem,pozdější členové čeledi byli větší a měli zuby typické pro býložravce.

PELYKOSAUŘI

Jedna z nejlépe známých skupin sinapsidů ,draví dimetrodonti,měli na hřbetě nápadnou plachtu vyztuženou kostěnými tyčinkami.Tento útvar mohla soužit k výměně tepla nebo jako sexuální znak

KONTINENTY

Ačkoli po celou dobu permu byla Laurasie na severu na Gondwana na jihu,neustále se sbližovali a na konci permu splynuly v jeden superkontinent Pangeu.Ta se táhla přes rovník a na východě byla ohraničena mořem Tethys.Mnohá mělká šelfová moře zmizela,vnitrozemské pouště se silně rozšířili a úroveň hladiny moře poklesla na celém světě.

Mapa pozdního Permu.

Anteosaurus (vpředu) na území dnešní Afriky napadá mochopse.

Dimertrodon

KARBON

29. října 2010 v 19:27 | PORTAL

KARBON

PŘED 355-298 MILIONY LET
V období karbonu vládly na většině Země tropické podmínky. Rozsáhlá mělká šelfová moře a bažiny pokrývaly pobřežní pláně. Hmyz i obojživelníci našli v bažinách ideální prostředí. První obojživelníci vypadali trochu jako mloci, ale brzy se vyvinulo mnoho rozmanitých forem, některé obrovské. V teplém vlhkém klimatu bujely rozsáhlé lesy mohutných stromových kapradin, které obohacovaly prostředí kyslíkem. Rostly zde také obří přesličky, plavuně a semenné rostliny. Velké množství odumírající vegetace vytvářelo mocné vrstvy rašeliny, která se později změnila v černé uhlí. Podle toho dostalo celé období původní, dnes již nepoužívané jméno - kamenouhelné.

ŽIVOT V KARBONU

Tehdy žilo mnoho typů čtyřnohých obojživelníků,od malých čolků až po druhy velké jako krokadýl.Koncem Karbonu se objevily první druhy plazů,kteří kladly vejce s pevnou skořápkou.První plazy byli drobní,ale přesto se rychle šířili na souši,kde obsazovali sušší,výše položené plochy.

ŽIVOT V BAŽINĚ

Rošířením pralesů zvýšilo obsah kyslíku na celé planetě, a to vedlo společně s rostoucí vlhkostí k vývoji velkých obojživelníků a hmyzu.Korokodýlům podobní obojživelníci.Jako Eryops lovili na dně bažiny.Velké karbonské vážky měly ropětí až 2m a někteří starobylí stíři byli doluzí přes 60 cm.

STROMY

Obrovské pralesy nekvetoucích dřevin jako Lepidodendron,byli rozšířeny po celé zemi.Tato obrovská pavuň měla sloupovitý kmen s pevnými odstávajícími větvemi a mohla dorůst výšky až 35m.Kmen měl v průměru přes 2m.

KONTINENTY

Na počátku karbonu se většina souše nakupila do dvou superkontinentů - Laurasie a Gondwany.Později se k sobě ještě více přiblížili a Gondwana se znovu přesunula přes jižní pól.postup a ústup ledovců vedl ke vzniku dalších nejméně dvou dob ledových v druhé polovině karbonu.

342.jpg (128139 bytes)
Zde mapa raného karbonu.

Další mapa Karbonu i ledovou čepičkou na pólu.

Tehdejší obejživelník Eryops.

Podoba tehdejšího Karbonského pralesu.

DEVON

29. října 2010 v 19:22 | PORTAL |  GEOLOGICKÁ OBDOBÍ

DEVON

PŘED 410-355 MILIONY LET

Během devonu začaly zelené rostliny zvětšovat své rozměry a šířit se po souši. Koncem tohoto období již měly rostliny dřevnaté tkáně a objevily se první stromy. Ke konci devonu se podnebí silně oteplilo. Běžná období sucha se střídala s mohutnými dešti. Mořská hladina na celém světě poklesla a vznikaly pouště. Vyvinulo se mnoho typů ryb, proto se devon často nazývá věkem ryb. Bažinaté delty a říční ústí nabízely výhodné prostředí pro pronikání živočichů na souši.

ŽIVOT V DEVONU

Nejvýznamějším vývojovým krokem v období Devonu byl rozvoj čtyřnohých suchozemských živočichů.
Také členovci se stěhhovali na souš a objevil se první hmyz.Oceány ovládali obrnění bezčelistnatí a mnohem modernější čelistnatci,Žraloci a amoniti byli běžní.

ŽIVOT NA SOUŠI

Asi před 370 miliony lety vyšli z vody na souš první čtyřnozí obojživelníci jakoAcanthostega.
Vyvinuli se skupiny lalokoploutvých ryb jejichž dodnes žijícími příbuznými jsou latimerie a bahníci.Páry masitých ploutví těchto ryb se postupně měnily v nohy

SVĚTADÍLY

Na začátku devonu se na severu vytvořil velký superkontinent Laurasia,od Gondwany oddělený mořem Tethys.Obrovská horská pásma vznikala v budoucí východní části Severní Ameriky a v západní Evropě.Uprostřed devonu se Gondwana i většina Laurasie posunuly na jih od rovníku:jenom země které se v budoucnu měly stá Čínou a Sibiří ležely na severní polokouli daleko od rovníku.




Život v devonu.

Krajina v Devonu s tehdejšími obojživelníky.

Devonský žralok.

Mapa  Devonu.

SILUR

29. října 2010 v 16:12 | WORS |  GEOLOGICKÁ OBDOBÍ

SILUR

PŘED 435-410 MILIONY LET
Počátkem Siluru pře 438 miliojny lety se fauna po rozsáhlém vymírání vzpamatovávala.Životní podmínky se vylepšily:oteplilo se,hladina mořístoupala a vytvořila se mělká moře,která se stala ideálním prostředím pro rozvoj živočichů.Na souši probíhali také podstatné změny.Ojevily se cévnaté rostliny, které v bahnité zemi vytvářely porost do výše kotníků.Poté,co po 30 milionech let obdobísiluru skončilo,se velmi rozšířili suchozemští živočichové,i když jen málo jich dosahovalo délky větší něž několik centimetrů.

OBRNĚNÍ PREDÁTOŘI

V silurském období patřili mezi největší živočichy obrovití eurypteridi- příbuzní ostrorepů.Jeden druh nazývaný Pterygotus rhenanius byl téměř tři metry dlouhý a stal se nepezpečnou hrozbou pro ostatní živočichy,kteří se zdržovali na mořském dně.Jako jiní eurypteridi měl článkované tělo kryté krunýřem,který byl vespojích mezi články ohebný.K chůzi využívalčtyř párů končetin zatímco pátý,zadn,byl sploštělí a sloužil jako vesla.Na hlavě měl pár velkých složených očí a pár mocných klepet.Když lezl po mořském dněživočichové se snažili rychle uniknout.Jejich pokus mohl být zmařen zásahem velkých klepet.
   Eurypteridi se vyskytovali jak ve sladkých vodách a brakických (poloslaných) vodách, tžak i v moři.V siluru patřili vedle hlavonožců k hlavím vodním predátorům,i když se rybovití obratlovci také zvětšovali.Nakonec se ryby mohly stát hrotbou i pro eurypteridy, ale v siluru tomu asi tak nebylo.

PROBLÉMY

Zatímco euripteridi lovili na mělčinách jiní členovci se vyvíjeli na souši.Patřili mezi ně někteří klepítkatci - předchůdci dnešních pavouků a jejich příbuzných..tito suchozemští členovci si vedly vyjímečně dobře ale pokud jde o velikost nemohli se euripteridům rovnat.Mimo vodní prostředí by tito živočichové s tělem pokrytýmpevným krunýřem,Byli tak těžcí,že by pro ně byl pohyb velmi obtížný.Toto hledisko vysvětluje proč jsou dnešní suchozemští členovci,mezi které patří hmyz a pavouci,stále relativně malí zatímco vodní druhy jako například mořští raci a krabi mohou dorůstat mnohem větší velikosti.

ŽIVOT NA HLADINĚ

Příkladem druhého velikostního extrému byla planktoní fauna,kterou silurské moře oplývalo.Byla tak malá a lehká že se mohla vznášet ve vodě.Do této skupiny by se dala zahrnout různá larvální stadia bezobratlých živočichů např trilobitů,ostnokožců a také pozoruhodní graptoliti.Graptoliti se objevili v kambiriu a dařili se jim zhruba 250milionů let,Poté celá skupina vyhynula.
   Samotní graptoliti dorůůstali délky stěží pár milimetrů ale žili v koloniích které mohly být dlohé až 50 centimetrů.Každý člen tvořil si vytvořil ptužnou ochranou schránku vystavěnou z podobného materiálu jaký se dá najít v paznechtech či drápech savců.Tyto vzájemně propojené schránky tvořili kolonie.Tvar kolonií se velmi lišil některé vypadaly jako listy nebo malé zozvětvené tyrsy či dokonce pavoučí sítě,zatímco jiné kolonie bybly stočeny v prostorové spirále z níž vybíhali postarní větve.
    Fosilizovaní graptoliti jsou neobyčejně hojní ale problém byl s jejich 
systematickým zařazením.Někteří byli považováni za zkamenělé rostliny nebo dokonce za krystalové agregáty v sedimentálních horninách.Nyní je známo že graptoliti patří mezi polostrunatce(hemichordata) - vzdélené příbuzné neobyčejných živočichů kteří žijí i dnes.

Mapa středního siluru.

MOŘSKÝ ŠTÍR
Největšími silurskými mořskými betobratlými byli různorepi (Eurypterida) ,například tento Pterygotus nahoře.Někteří jedinci byli delší než člověk a byli dominantními lovci v pramořích.Možná se dokázali vyškrábat na pobřeží.

LILIICE
Liliice tvořili podstatnou část prvohorních společenstev.Jejich vápnité kostry se obvykle
po uhynutí rozpadly.Přesto se občas nachátejí i celé koruny s rameny,služícimi k zachycování
potravy.

ORDOVIK

29. října 2010 v 14:43 | WORS |  GEOLOGICKÁ OBDOBÍ

ORDOVIK

PŘED 490-435 MILIONY LET

Odrovik je prvním obdobím kdy se život posunul z moří a oceánů na souš.Ještě před 450 milion lety byla souš zcela pustá až na povlak řas blízko pobřeží.Po této době se začaly objevovat časné formy jatrovek,nekvetoucích rostin a možná i velkých řas.Ty rychle obsazovaly místa kolem bažin a vodních nádrží.Ojevovali se první bezčelistnatí.Koncem Ordoviku vypukla krutá doba ledová.Kolísání podnebí i mořské hladiny způsobily postup i ústup ledovců a to zavinilo druhé hromadné vymírání.Teplomilné korálové útesy vyhynuly a tři čtvrtiny všech mořských druhů vymizeli v době kratší než jeden milion let.

ŽIVOT V ORDOVIKU

Teplá rovníková moře,která existovala po většinu ordoviku byla ideálním prostředím pro rozvoj života.Objevili se  korálové útesy a brzy se rošířili po většině světa.Vody oceánů zaplnili medúzy,mořské sasanky a mnohé organismi tvořící kolonie.Na mořském dně mezi útesy žilo množství živočichů s lasturami,jako byli ramenonožci.

KONTINENTY

Na počátku Ordoviku ležel ještě superkontinent Gondwana na jižní polokouli.Ostatní světadíly byly rozptýleny podél rovníku  a postupně se vzdalovaly,jak se oceán Iapatus rozšiřoval.Koncem Ordoviku pohyb Gondwany k jižnímu pólu vyvolal další dobu ledovou.Před 440 miliony lety ležela dnešní Afrika přímo na jižním pólu.

Zde je mapa středního Ordoviku.

Dno Ordovického moře pokryté korály a lilijicemi.
Zvíře:Loděnkovitý hlavonožec s přímou schránkou pojídající trilobita.
Trilibiti byli v Ordoviku velmi rozšíření.